Těžko říct, co tu bude :-)

Dávej si pozor, za co prosíš..fakt to funguje :D

14. 10. 2012 18:03
Rubrika: Nezařazené

Milí přátelé,

chci se s vámi podělit o jednu zkušenost. Včera jsem byla na svatbě a poté na svatební oslavě. Ale tentokrát to nebylo stejné, jako vždycky. Měla jsem tam totiž funkci. A to - hlavní koordinátor oslavy. Tuto činnost jsem dělala úplně poprvé v životě. Ano, párkrát jsem něco vedla, ale vždycky nade mnou byl ještě někdo, kdo to měl celé na starost. Mým úkolem bylo, aby na místě bylo vše, co má být a na samotné oslavě, aby všeho bylo dostatek a všichni byli spokojení.

Zkušenost, kterou jsem prožila se linula celou oslavou. Začalo to celé ale trochu dříve...

Když jsme po svatbě začaly připravovat všechno jídlo, začala jsem mít pocit, že je toho málo, a že zásoby nebudou stačit. Nervozita stoupala s časem..ne, že bychom nestíhaly, spíše jak se blížil začátek, vypadalo to, že jídla bude málo. A tak jsem řekla: "Holky, nevím, jak vy, ale já mám pocit, že toho jídla nebude dost a vůbec nevím, co pak nabídneme. A jsem z toho celkem nervózní. Mohly bychom se, minimálně pro můj klid, jít pomodlit do kaple? Nic řízeného, jen tichá modlitba." Když jsme tedy měly všechno připravené, přesunuly jsme se do kaple. Klekly jsme si před kříž a každá jsme se modlily (asi..ne, myslím, že jo, ale fakt to potvrdit nemůžu). Nakonec jsme modlitbu zakončily Otčenášem a šly se připravit na hosty. 

Víte, oslava začínala v 17:30 a my jsme byly připravené, že jakmile přijdou hosté a vrhnou se na jídlo, musíme mít přichystané plné talíře, které vyměníme. Bylo kolem půl 8 a jídlo stále neubývalo. S tím, že lidé tam opravdu jedli. Říkala jsem si, že důvodem musí být ta modlitba. Proto jsem se zeptala jedné holky, za co se vlastně modlila. Ona řekla: "No já jsem se modlila: Ježíši, prosím tě, jak jsi rozmnožil chleby, víš, nemusí zbýt 12 košů, ale prosím, ať je toho jídla dostatek." (nebo tak nějak ta modlitba zněla). Říkám: "Tak ty za to můžeš, jo?" Dál jsme pokračovaly v práci a pomalu se blížil konec. Koukaly jsme na zásoby a ty vlastně moc neubývaly. Dostaly jsme se tak do opačného, ale vlastně vcelku milého, problému a to, rozdat co zbyde. Proto jsme udělali výslužky a lidé odcházeli.

Nakonec tedy vše dobře dopadlo. Tedy více, než dobře. Chci říct, že opravdu není čeho se bát. Ve chvíli, kdy Bohu svěříte své starosti, on vaše modlitby vyslyší. Dávejte ale pozor, za co se modlíte, protože Bůh fakt dává, a ne v malých dávkách.

Sdílet

Komentáře

may "Tak, pane Ježíši, dokázal jsi rozmnožit chleba a ryby a ještě zbylo, tak bys mohl něco podobného učinit i zde. Vím, že to není stejný případ, ale mohl bys udělat takový malý zázrak, jsi přece všemohoucí a máš je oba dva obzvlášť rád." Po vzoru ženicha jsem vzala nebe útokem.;)

marionette To je skvělý, Eliško :D ... Díky za povzbuzující článek!! :))

Eliška Míčková díky Majko za pravou verzi tvé modlitby :-)

kacarovi3 Marie,nechceš se věnovat misiím?To je úžasné.Nakrmíš celou Afriku...

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio